Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

  . . .

Biscogniauxia granmoi Lar.N. Vassiljeva

káčovka střemchová

zařazení: Xylariaceae - Xylariales - Xylariomycetidae - Sordariomycetes - Pezizomycotina - Ascomycota

Druh, který je do značné míry podobný Biscogniauxia nummularia, dříve dokonce považovaný za jeho varietu (Biscogniauxia nummularia var. peripterum). Oba druhy vytvářejí plochá nebo jen mírně vypouklá stromata, přičemž B. granmoi se makroskopicky liší ústími lehce zanořenými do stromatu. Rozdíly jsou i v mikroznacích - i přes zhruba stejnou délku jsou výtrusy B. granmoi užší (menší Q) - a ekologii. Káčovka střemchová, jak už český název napovídá, roste na střemše (Prunus padus) a dosud nebyla nalezena na jiné dřevině. Læssæe et al. (1999) uvádějí nálezy z Ruska i na Padus asiatica, což je však varianta střemchy (Prunus padus var. pubescens). Mimoto je v článku uvedeno i rozšíření, konkrétně Rakousko, Lotyšsko, Norsko, Polsko a východní části Ruska.

U nás se o něm zmiňuje Helena Deckerová (2006) a uvádí jej jako velmi vzácný s tím, že jediný český nález je z PR Vyšenské kopce u Českého Krumlova, kde jej nalezla roku 28.4.2003 a na stejném místě byla stromata fotografována i na jaře roku 2005 Tomášem Papouškem. Od té doby existuje již více českých lokalit. Databáze AOPK (http://portal.nature.cz/) uvádí od roku 2010 pouze 3 lokality (XII/2016; všechny Lucie Zíbarová), ale v roce 2012 ji na Choceňsku nalezl rovněž Pavel Brůžek (osobní sdělení; det. Roman Maňák) a mé nálezy zahrnují další dvě lokality na jihovýchodní Moravě. Posledním z nálezů (duben 2017) je pak nález ze středomoravské nivy (leg. et det. Viktorie Halasů, osobní komunikace). Podle neověřených zpráv však existují i další místa s jejím výskytem a otázkou tak je, zda se tento druh, podobně jako některé další makromycety, v poslední době šíří, nebo zda byl dříve přehlížen. Vzhledem k biotopům hostitelské dřeviny roste převážně v lužních lesích, na vhodném místě i masově.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 15.04.2021, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako v případě nálezu ze 03.05.2020.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 03.05.2020, Dolnomoravský úval. Nová lokalita vzdálená cca 10 km od dalších v Dolnomoravském úvalu. Podmáčená olšina na písku, kmínky Prunus padus.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 03.05.2020, Dolnomoravský úval. Lokalita jako výše.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 13.11.2016, Dolnomoravský úval. Vlhké místo ve smíšeném lese na písku; padlý kmen Prunus padus.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 13.11.2016, Dolnomoravský úval. Vlhké místo ve smíšeném lese na písku; padlý kmen Prunus padus.

Biscogniauxia granmoi

Biscogniauxia granmoi, 3.2.2013, Dolnomoravský úval. Okraj lesa lužního charakteru; padlé i stojící odumírající kmínky Prunus padus, dosti hojně.


Literatura

  • Deckerová, H. (2006): Evropské druhy rodu Biscogniauxia. Mykologické listy 96, 6 - 11.
  • Læssæe, T., Granmo, A. & Scheuer, C. (1999): Biscogniauxia granmoi (Xylariaceae) in Europe. Österreische Zeitschrift für Pilzkunde 8: 139-147.

Druhy ze stejného rodu


Druhy ze stejné čeledi (Xylariaceae)

Poslední změna: 27.08.23
© Mykologie | Roman Maňák