Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
Velký choroš, jehož plodnice mohou dosahovat průměru až téměř půl metru (největší plodnice, kterou jsem měřil na bázi mohutného dubu měla 45 cm). Jde o parazita, který výjimečně po smrti hostitelské dřeviny může ještě nějakou dobu přežívat jako lignikolní saprofyt. Roste na bázi listnatých stromů a to většinou dubů (Kotlaba 1984b u nás uvádí 61 sběrů z celkem čtyř druhů dubů), ale výjimečně se může objevit i na jiných listnáčích nebo i jehličnanech. Ryvarden (2014) uvádí z listnáčů Castanea, Fagus, Malus a Pyrus a z jehličnanů Abies, přičemž poznamenává, že v zápdní části severní Ameriky je na jedli poměrně běžný.
Plodnice jsou dosti masité, měkké a lze je nalézt v letních měsících, starší plodnice pak i na podzim, přestárlé i v zimě. V mládí je pro plodnice typická gutace a podobně jako u dalších rezavců a jiných zástupců čeledi Hymenochaetaceae jsou v hymeniu tlustostěnné sety. Rezavec dubový je v ČR rozšířen především v oblasti teplomilné květeny a je považován za vzácný. Dle mých nálezů z jihovýchodní Moravy je zde poněkud častější. Podobný a ještě vzácnější rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus) roste rovněž na dubech avšak výše až dosti vysoko na kmenech a mikroskopicky se liší především absencí set v hymeniu.
Pseudoinonotus dryadeus, 28.06.2015, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku z 17.08.2013 níže; starý dubový pařez - ukázka saprofytizmu rezavce.
Pseudoinonotus dryadeus, 17.08.2013, Dolnomoravský úval. Detail gutace na plodnici ze snímku níže.
Pseudoinonotus dryadeus, 17.08.2013, Dolnomoravský úval. Báze mohutného Quercus robur v listnatém lese charakteru lužního lesa.