Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
Hojný, místy až velmi hojný statný ohňovec, představitel stejnojmenné skupiny často špatně makroskopicky odlišitelných druhů (v Evropě cca 10 druhů). Vytváří až 30 cm velké kloboukaté plodnice se skořicově až tmavě hnědým rouškem (u starých plodnic vybledajícím) a tuhým šedým až černým, ve stáří popraskaným, povrchem klobouku. Zdaleka nejčastějším hostitelem tohoto druhu jsou vrby (Salix spp.), ale vzácně se může objevit i na jiných dřevinách. Tomšovský et al. (2010) uvádějí ještě Populus nigra a jeden sběr na Malus domestica.
Ve zmíněné práci je na základě provedených genetických analýz vyvozen závěr, že tomuto druhu jsou nejblíže Phellinus alni a Phellinus nigricans. Odlišení od prvního jmenovaného ztěžuje zhruba stejná velikost bazidiosporů jako u P. igniarius, zatímco P. nigricans má výtrusy poněkud větší.Phellinus igniarius, 08.07.2023, Ždánický les. Břehový porost kolem malého vodního toku, na tlejícím mrtvém kmeni Salix alba.
Phellinus igniarius, 19.12.2018, Dolnomoravský úval. Jedna ze dvou plodnic na stojícím usychajícím kmínku nezvyklého hostitele Ailanthus altissima. Smíšený les na písku. Na první pohled plodnice připomínala spíše druh Fomitiporia robusta, ale podstatně větší póry a mikroznaky potvrdily příslušnost k druhu Phellinus igniarius v širokém pojetí.
Phellinus igniarius, 29.01.2017, Beroun. Městská zástavba; na kmeni živého stromu Salix cf. alba ve výšce cca 180 cm. Poměrně vzácná rozlitá forma. Největší plodnice na snímku má na délku přibližně 40 cm. Na opačné straně kmene nalezeno několik kloboukatých plodnic téhož druhu. Rozmazání snímku je způsobené focením za špatných světelných podmínek z ruky.
Phellinus igniarius, 29.01.2017, Beroun. Detail plodnice ze snímku výše.
Phellinus igniarius, 29.01.2017, Beroun. Řez plodnicí ze snímků výše.
Phellinus igniarius, 25.11.2012, Dolnomoravský úval. Lemové společenstvo s charakterem měkkého luhu podél vodního toku; padlá větvička Salix sp.
Phellinus igniarius, 12.02.2012, Dolnomoravský úval. Kmen Salix sp. padlý do vody, dostupný díky zamrzlé hladině. Lemové společenstvo podél vodního toku.