Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
Výrazně oranžová až červenooranžová apotecia této houby jsou velká až 2 cm v průměru, na vnější straně pak bělavá a jemně přitiskle chlupatá. Ve spodní části je apotecium prodloužené v krátkou stopku. U nás se vyskytuje roztroušeně na písčitých, většinou otevřených plochách a to v porostech mechů rodu Polytrichum (ploník), na nichž parazituje. Nejčastěji to bývá P. piliferum, ale uvádí se také z P. formosum nebo P. strictum. Uváděná je také z dalších zemích v Evropě (Finsko, Francie, Maďarsko, Německo, Slovensko ad.), ale také např. z Kanady (Dennis 1960).
Pro přesné určení je nutné mikroskopování a to hlavně kvůli možné záměně s Neottiella rutilans, která má výtrusy ornamentované nekompletní síťkou, zatímco N. vivida má ornamentiku ve formě 0,4 - 1,2 µm vysokých bradavek, které jsou nejlépe pozorovatelné po obarvení bavlníkovou modří (Svrček 1962).
Neottiella vivida, 05.11.2023, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímků z 26.12.2015 níže. Cca 2 desítky plodnic roztroušených v okruhu několika metrů.
Neottiella vivida, 05.11.2023, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímků z 26.12.2015 níže. Cca 2 desítky plodnic roztroušených v okruhu několika metrů.
Neottiella vivida, 26.12.2015, Dolnomoravský úval. Otevřené kyselé písčité místo, v porostu Polytrichum sp. a Cladonia sp..
Neottiella vivida, 26.12.2015, Dolnomoravský úval. Otevřené kyselé písčité místo, v porostu Polytrichum sp. a Cladonia sp. Kromě čerstvých plodnic jsou zachyceny i staré oranžovobělavé plodnice.
Neottiella vivida, mikrosnímek výtrusů exikátu z 26.12.2015. U některých výtrusů je dobře viditelná bradavčitá ornamentika. Zv. 400x, barveno bavlníkovou modří.