Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
Zástupce malého rodu Capitotricha, který jako podrod rodu Dasyscyphus vytvořil roku 1980 estonský mykolog Ain Raitviir. V roce 1985 jej pak Hans-Otto Baral povýšil na samostatný rod se třemi zástupci (Suková 2005). Capitotricha bicolor vytváří až 1,5 mm široká krátce stopkatá apotecia se žlutooranžovým, oranžovým až tmavě oranžovým diskem. Vnější povrch je bílý až bělavý, hustě pokrytý dlouhými vlasy, které jsou při větším zvětšení hyalinní a často poblíž vrcholu inkrustované. Roste saprofyticky na dřevě listnáčů. Suková (2005) uvádí Quercus, Crataegus, Betula a Corylus avellana.Druhy rodu Capitotricha i některých jiných blízce příbuzných je možné bezpečně odlišit pouze mikroskopicky.
Capitotricha bicolor, 13.05.2018, CHKO Bílé Karpaty. Stejná lokalita jako níže (11.03.2018). Srovnání Capitotricha bicolor a Lachnellula occidentalis (na dvou horních větvičkách Larix decidua). Capitotricha bicolor po srážkách z uplynulých dnů byla na lokalitě velmi hojně na větvičkách Crataegus sp. o průměru od 4 mm do cca 10 mm.
Capitotricha bicolor, 11.03.2018, CHKO Bílé Karpaty. Křovitý okraj listnatého lesa, poměrně hojně na padlých tenších z větší části odkorněných větvičkách Crataegus sp.
Capitotricha bicolor, 11.03.2018, CHKO Bílé Karpaty. Lokalita jako výše.
Capitotricha bicolor, 11.03.2018, CHKO Bílé Karpaty. Plodnice při 20-ti násobném zvětšení. Délka úsečky 1 mm.
Capitotricha bicolor, 11.03.2018, CHKO Bílé Karpaty. Hymenium exikátu ze snímků výše. Vedle ne zcela zralých vřecek jsou nápadné zejména septované lanceolátní parafýzy s malými bublinkami. Zvětšení 1000× (imerze), kongočerveň v SDS, délka úsečky 20 µm.
Capitotricha bicolor, 11.03.2018, CHKO Bílé Karpaty. Víceméně cylindrické (některé s lehce rozšířenými vrcholky) septované vlasy, často s inkrustacemi poblíž vrcholu. Zvětšení 1000× (imerze), voda, délka úsečky 20 µm.