Mykologie

Amanita strobiliformis (Paulet ex Vittad.) Bertill.

muchomůrka šiškovitá

Nápadná bělavá až šedavá či lehce krémově zbarvená muchomůrka, která může být poměrně statná s kloboukem přes 20 cm a třeněm o podobné délce. Často bývá uváděna jako vzácnější druh, což ale určitě neplatí pro oblast jižní Moravy, kde, soudě dle mých početných nálezů (a rovněž informací od kolegů o jejich nálezech), je poměrně hojná. Za příhodných podmínek lze nalézt na malé ploše i několik desítek plodnic.

Jde o mykorhizní druh, který tvoří mykorhizu s různými listnáči, například habrem, lískou, dubem a dalšími. Vyhledává vápnité půdy, obvykle v lesích nižších poloh, ale setkal jsem se s ní i v nadmořské výšce cca 500 metrů. Často roste na prosvětlených místech a okrajích lesů zarůstajících náletem. Několikrát jsem tuto houbu potkal i v době intenzivního letního sucha, kdy v širokém okolí žádné jiné houby nerostly. Zdá se, že podobné ekologické nároky může mít i vzácnější Amanita solitaria, neboť oba dva druhy rostoucí spolu jsem nalezl hned na třech lokalitách a dle osobních sdělení jiných mykologů to nejsou jediné známé případy.

Amanita strobiliformis, 04.07.2017, Ždánický les. Okraj vzrostlé dubobučiny s přimíšenými jehličnany (Larix decidua, Pinus sylvestris) a listnáči (Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus).

Amanita strobiliformis, 16.07.2016, Ždánický les. Stejná lokalita jako u snímku z 30.06.2016 níže.

Amanita strobiliformis, 30.06.2016, Ždánický les. Listnatý těžko charakterizovatelný les ležící na severním svahu bezprostředně sousedící s teplou dubohabřinou na jižním svahu. V pásu na okraji lesa dlouhém cca 80 metrů zde rostlo odhadem 200 - 250 plodnic. Sub Acer campestre, Carpinus betulus, Prunus spinosa, Betula pendula, Crataegus sp.

Amanita strobiliformis, 21.07.2013, Kyjovská pahorkatina. Okraj dubohabřiny zarostený náletem Prunus spinosa, Crataegus sp. a Acer campestre.

Amanita strobiliformis, 14.07.2013, Ždánický les. Okraj teplé dubohabřiny zarostený náletem nejrůznějších listnáčů (Carpinus betulus, Prunus spinosa, Betula pendula, Acer campestre ad.). Druh zde znám od roku 2009 a každý rok zde několik plodnic vyroste, za lepšího počasí i 20 až 30 plodnic. V pásu širokém necelých 10 metrů a dlouhém asi 100 metrů zde roste i několik dalších zajímavých mykorhizních druhů (Amanita solitaria, Hemileccinum depilatum, Boletus satanas). Pás je situován na strmějším jihozápadním vysýchavém svahu.

Druhy ze stejného rodu

• Amanita ceciliae
• Amanita gemmata
• Amanita muscaria

Druhy ze stejné čeledi (Amanitaceae)

• Amanita ceciliae
• Amanita gemmata
• Amanita muscaria