Mykologie

Phallus hadriani Vent.

hadovka valčická

Vzácnější příbuzná mnohem častějšího druhu Phallus impudicus. Liší se od ní hlavně obvykle menším vzrůstem, narůžovělou až nafialovělou barvou vajíčka, často poněkud masitěji vypadajícími plodnicemi, ekologií růstu a zápachem, který je v tomto případě poněkud nasládlý - v literatuře se někdy uvádí, že připomíná zvratky. Roste především na písčitých místech a v akátinách. Albert Pilát (Pilát 1969) uvádí, že je hodně hojná ve Velké uherské nížině.

Obecně jde u nás u roztroušeně se vyskytující druh, podle mých zkušeností na jižní Moravě poněkud častější. S jejím výskytem jsem se setkal jak na otevřených písčinách, tak ve světlejších borových lesích na písku nebo akátinách na písku, v jednom případě dokonce v městské zástavbě pod vzrostlou lípou, kde se objevuje pravidelně již několik let (2015). Často je též uváděný růst ve vinohradech, avšak na takovémto místě se mi ji zatím nalézt nepovedlo.

Její první nález u nás pochází z roku 1922 od pan Krejčího od Valtic (dříve Valčice, odtud český název), který publikoval František Smotlacha jako Ithyphallus imperialis Kalch. (Kotlaba 1955)

Phallus hadriani, 27.10.2013, Dolnomoravský úval. Průsek v kyselé písčité nepříliš staré borové monokultuře, osamocená plodnice, mírný severní svah.

Phallus hadriani, 25.10.2015, Dolnomoravský úval. Starší akátina, před dvěma lety vyřezaná, nyní jen výmladky. Kyselé písčité podloží. Několik desítek plodnic či vajíček v okruhu cca dvaceti metrů, roste zde již několik let.

Literatura

• Kotlaba, F. (1955): O systematické hodnotě hadovky valčické - Phallus hadriani Vent. ex Pers. Česká mykologie 9: 120 - 124.
• Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí. Academia, Praha, 1-262.

Druhy ze stejné čeledi (Phallaceae)

• Mutinus caninus